Holešovice Market, Former Slaughterhouse

We are in the Czech Republic, in its capital Prague, in Central Europe. Between 1948 and 1989 we had a communist regime. At the very beginning, the communists stole everything from everyone and everything started to gradually deteriorate because the communists pursued a nonsensical economic policy and armed themselves. There was no money left to maintain the cities.

Communism was abolished in 1989. Privatization came. Private owners began to take care of their property. The environment and the condition of the buildings improved.

This year marks 35 years since the end of communism in our country. However, there are still places where traces of it remain. Especially on municipal and state property. But these are gradually being removed. I'm pointing out the Holešovice market, the old slaughterhouse. Or rather, in this photo, their entrance gate.

After 1989, the area turned into a marketplace for smuggled and fake goods of poor quality. One building was converted into a brothel. Only now is the place awakening to a new cultural life.

It is a Neo-Renaissance palace from 1895. Formerly it housed a slaughterhouse, a bank and a meat exchange. The renovation is slowly coming to an end. A multifunctional hall for cultural and social events and a restaurant are to be built here.

About 30 similar buildings can be found in the area of the former slaughterhouse. Each of them should get some new function.

The slaughterhouse used to have its own waterworks with a water tower.

The space currently also serves as a temporary exhibition space for art exhibitions.

So next year I will come back here and try to make a new photo report from the same places.

Thank you for the time you have spent reading this post and for your possible support.

Holešovická tržnice
Pře nějakým týdnem jsem se prošel po Štvanické lávce a vyjádřil přesvědčení, že se Holešovická tržnice také brzy probudí k životu. @godfish se mě ptal něco v tom smyslu, jestli si myslím, že se tam toho děje málo. Nemyslím, ale doufám, že se tam toho vbrzku začne dít ještě víc!

V letech 1948-1989 u nás vládli komunisté. Na začátku všechno všem ukradli a začalo přerozdělování. Neříkám, udělalo se i pár smysluplných projektů. Ale města stavebně chátrala.

Komunismus padlv roce 1989. Privatizovalo se. Soukromí vlastníci se začali o svůj majetek starat. Ledascos se zlepšilo. Ale něco zůstalo státu a obcím. A to něco se stalo častokamenem úrazu. Rozuměj předmětem korupce.

Předvádím Holešovickou tržnici, stará jatka. Respektive na této fotografii na jejich vstupní bránu. Před přechodem končí mou zmíněná Štvanická lávka. O kousek dál vyrůsá nové nádraží Bubny a výhledově tu má stát koncertní sál...

Po roce 1989 prosto změnil v tržnici nacpanou pašovaným a nekvalitním zbožím. Většinou tu frčely padělky světových značek, nelegální kopie nahrávek všeho druhu. Psí množírny tu prodávali své produkty... Jedna budova byla přeměněna na nevěstinec, byla tu první pražská peep show...

A tak to tu vydrželo dlouho. Kdyby tu lidé nenakupovali, tak by tu takové místo neexistovalo. Ale... Když ono to tu bylo tak levné! Snad se začíná blýskat na lepší časy.

Na fotografiích novorenesanční palác z roku 1895. Dříve v něm byla jatka, banka a masná burza. (Prodávalo se tu po vagonech, ne pokusech.) Rekonstrukce se pomalu chýlí ke konci. Co tu bylo a co tu má být, si můžete přečíst:

Stojí tu mnoho budov. Toho času pod lešením. V některých nějaký druh něčeho funguje. V některých nic. Části areálu slouží jako takové dočasné expoziční prostory pro moderní umění.

Jo. Ta socha není určena k sezení. Kdo si na ni přes upozornění sedne, ať se pak nesoudí s městem. Takhle nějak si představuji výstrahy v Americe. Nikdy jsem tam nebyl. Je to jen má představa, nikoliv vědomost.

No, půjdu se tam za rok podívat. Uvidím, co je nového. Je tam ještě dost prostor, o kterých vím, že by stály za návštěvu i za fotografování. Ale nechtěl jsem se proplétat staveništěm a mít na záběrech stavební stroje, nářadí a materiál.

Tohle není přesný převod anglického textu. Tak kdo chce, ať si to dá i v angličtině, která není šálkem mého čaje...