The Day of the Triffids II/ Crystal Garden

This article is a follow-up to my article yesterday. (https://peakd.com/czech/@krakonos/the-day-of-the-triffids)

I walk through the botanical garden in Prague, Czech Republic, in the heart of Europe, and look at the exhibits of Jiří Pačinka's exhibition, The Crystal Garden.

The exhibition of glass objects resembling mostly real plants will be held until 2.2.2025. The objects are shown among real plants. Although in a few cases I had a hard time to recognize which is which. After all, in the botanical garden there are mostly exotic plants that I don't normally encounter.

The exhibition takes place in two different parts of the day. Day and night. Some of the objects show that they are designed for the night, for night lighting. They don't stand out as much in daylight.

For other objects, it probably doesn't matter if it's day or night. I think this one is more for day. But actually, at night, it can look very different.

Glass objects are usually placed among real plants and incorporated into the garden.

We are in the centre of Europe. This place has its own hristoria. This is the second time I've seen the building in the photo. It's the 17th-century St. Clare's Chapel.

This meadow is a paradise for frolicking children in summer. But now these objects are strewn about freely. Are they children's balls? Dragon eggs? Berries? Fruits? Seeds? Are they from our planet or from somewhere else in the universe? Whatever your imagination allows, it can be true for you.

I took these photos at the end of November. In winter, in the snow, the objects will look different, of course. I think I'll have to go there again. At night, when the snow falls.

If I take the time, it would probably make sense to photograph the subjects even at sunset. Unfortunately, the garden is closed at sunrise.

The garden is located about a hundred vertical meters above the city of millions. The night glow on the horizon can give the buildings a whole new frame.

The first people in the photo. I took the photos before the exhibition was officially opened. I hope that even after the opening there won't be tourists crammed around the objects.

Photographing people in photographs. I try to photograph them so that you can't see their face. I don't need their consent to publish them. I hope GDPR doesn't apply to dogs.

But of course I'm here for the glass objects. I haven't researched what the "stage" in front of the flower is supposed to be for. Color music? Maybe.

There are guided tours at night. But I'm not sure I want to have someone next to me on a tour to tell me how to perceive a particular work, how the artist intended it. I like to let my imagination run wild.

In this article I have by no means used all the photos I took at the garden show.

I have divided the photographs into cycles of twelve + a photograph of the poster, which will be repeated in the second place in each subsequent article.

Yes, I intend to write articles about this place, this exhibition, every day until Sunday. I hope I won't bore anyone, I hope I won't offend anyone. I want to show something that I think is interesting and beautiful. There's never enough beauty.

This article in English was created thanks to the Deepl.com translator. Here is the original version in English:

Den Triffidů II
Tento dnešní článek navazuje na můj včerejší. (https://peakd.com/czech/@krakonos/the-day-of-the-triffids)

Procházím se botanickou zahradou v Praze, v srdci Evropy, a prohlížím si exponáty výstavy Jiřího Pačinka, Křišťálová zahrada.

Výstava skleněných objektů připomínajících převážně skutečné rostliny potrvá do 2.2.2025. Objekty jsou vystaveny mezi rostlinami skutečnými. I když v několika případech jsem měl problém rozpoznat, která je která. Přeci jen, v botanické zahradě jsou kv dění převážně rostliny exotické, se kterými se běžně nepotkávám.

Výstava probíhá ve dvou různých částech dne. Ve dne a v noci. Na některých objektech je vidět, že jsou určeny pouze pro noc, pro noční osvětlení. Na denním světle tolik nevynikají.

U ostatních objektů je pravděpodobně jedno, zda je den nebo noc. Myslím, že tento je spíše pro den ... V noci to ale může vypadat úplně jinak!

Skleněné objekty jsou obvykle umístěny mezi skutečnými rostlinami a začleněny tak do zahrady.

Jsme ve středu Evropy. Toto místo má svou vlastní hristorii. Budovu na fotografii vidíme už podruhé. Je to kaple svaté Kláry ze 17. století.

Tato louka je v létě rájem pro skotačící děti. Ale teď jsou po ní volně jakoby poházeny tyto objekty. Jsou to dětské míče? Dračí vejce? Bobule? Plody? Semínka? Jsou z naší planety nebo odněkud odjinud z vesmíru? Cokoliv Vám Vaše fantazie dovolí, může být pro Vás pravda.

Tyto fotografie jsem pořídil na konci listopadu. V zimě, na sněhu, budou objekty samozřejmě vypadat jinak. Myslím, že se tam budu muset znovu podívat. V noci, když napadne sníh.

Pokud si udělám čas, asi by mělo smysl fotografovat objekty i při západu slunce. Bohužel při východu slunce je zahrada zavřená.

Zahrada se nachází asi sto metrů nad milionovým městem. Noční záře na horizontu může dát budovám zcela nový rámec.

První lidé na fotografii. Fotografie jsem pořídil před oficiálním zahájením výstavy. Doufám, že ani po otevření se kolem objektů nebudou tlačit turisté.

Fotografující lidé na fotografiích. Snažím se fotografovat tak, aby jim nebylo vidět do tváře. Ke zveřejnění nemám jejich souhlas. Doufám, že se GDPR nevztahuje na psy.

Ale jsem tu samozřejmě kvůli skleněným objektům. Nevyzkoumal jsem, k čemu má sloužit ono "pódium" před květinou. Barevná hudba? Možná.

V noci se konají i prohlídky s průvodcem. Ale nejsem si jist, že chci mít při prohlídce vedle sebe někoho, kdo by mi říkal, jak mám které dílo vnímat, jak je umělec zamýšlel. Rád popouštím uzdu své fantazie.

V tomto článku jsem zdaleka nepoužil všechny fotografie, které jsem na zahradní výstavě pořídil. Fotografie jsem rozdělil do cyklů po dvanácti + fotografie plakátu, která se bude opakovat na druhém místě v každém dalším článku.

Ano, články o tomto místě, o této výstavě, hodlám psát každý den až do neděle. Doufám, že nebudu nikoho nudit, doufám, že nikoho neurazím. Chci ukázat něco, co považuji za zajímavé a krásné. Krásy není nikdy dost.