Svatomartinsý článek

Jednu dobu jsem zveřejňoval svoji krmi ze školní jídelny docela často. Pak jsem si řekl, že nebudu raději ze školy nic prozrazovat, GDPR a tak ... Ale rozhodl jsem se dnes spáchat výjimku.

Takže svatomartinské menu. Hovězí polévka a knedlo - zelo + trhaná kachna. To jako že je ta kachna už obraná ... Ony děti nerady obírají, tudíž by jídlo jinak nedotčené vracely. Ne, že by ho takhle některé stejně nevracely. McDonal to není. A KFC taky ne ... Polévku si nebere víc jak polovička.

S obědy je to potíž. Většinou na ně ve škole chodí děti bohatých rodičů. Děti chudých rodičů se stravují hůř a daleko dráž. Ale stylově až statutově ... I když jim nějaká dobročinná organizace obědy zaplatí, stejně na ně nechodí. Peníze propadají a jídlo se vyhazuje. Ale to jsem se dostal od sv.Martina trochu dál, než jsem chtěl.

Syn měl dnes ve své škole k obědu kuře ála kachna. Jen tak pro pořádek ... Na sv.Martina se přece peče husa. Takže kachna nebo ála kachna ... Já tomu taky nerozumím. Nemusít rozumět všemu.

Jen tak na okraj. Na všech školách, kde jsem zatím učil, vařili dobře. A děti, které chodí na oběd, se školní jídelny pochvalují. Ptám se i minulých absolventů ...

Lidé milují tradice a rituály, nějaké pevné záchytné body v každodenním životě. Někdy se připomíná spíš VŘSR (pro mladší ročníky - Velká říjnová socialistická revoluce), někdy sv.Martin. Ale myšlenka je to stejná. Ve svobodném, tj. demokraticko - kapitalistickém světě, se navíc každá myšlenka zkomercionalizuje. Ale lepší víno a husa než lampionky. (Starší vědí.)

Některé tradice jsou nové, jiné staré, další chvíli jsou, jindy nejsou ... To mte jako s polským státem. Chvíli existuje, chvíli neexistuje, ale pokaždé je někde jinde.

Jo, ta tramvaj ... Možná by víc konzumentů obsahu na Hive ocenilo, kdybych fotil tramvaje. Ale když mě víc baví psát ... Takže ty praporky. Ten československý, respektive český, poznáváte všichni. A co ten druhý, he? Tak se naň podíváme zblízka.

Mobil se rozhodl ostřit na drogerii Teta a ne na projížděící tramvaj. Nevadí. Tak je to místo dokumentu umění, no. Ale stejně se snad dá poznat, že je na vlaječce vyobrazen vlčí mák. Nebo snad nedá? Tak mi to aspoň věřte, když Vám to tvrdím. Proč bych Vám lhal?

Vlčí mák ... Den veteránů. 11.11. v 11:11 roku 1918. Pamatuju ještě v 70.letech mého století, jak se stařečkové v podivných uniformách scházeli na Olšanech u pohřebiště vojáků z I.světové války. Ale bylo jich čím dál míň ... A režimu se to ani nelíbilo.

Jako historik mám radost, že se Den veteránů připomíná. Jako daňový poplatník a aobyvatel Prahy ... Co ty praporky stály? Vytahnou se jednou do roka. To ty volební urny a zástěný se vytahují přeci častěji. Nešlo by to výročí propagovat něajk jinak?

Měl jsem dnes připravení drobné, že si tu sicherhaitsku s vlčím mákem někde na zastávce koupím. Měl jsem promyšleno, že si ji dám na šáli. Protože jsem dnes oblékl bundu s šusťákovým povrchem a nechtěl jsem si ten povrch propíchnout. Ale nikde žádní skautíci nic neprodávali. Nebo aspoň já je nepotkal ...

A co ve Vašich městech? Co tam se připomínalo, slavilo, konala se tryzna ... Nebo co? Věřím, že @pavelsku dokumentoval.

A původně jsem dnes chtěl fotit mlhu. A o sv.Martinu jsem psát nechtěl. Stejně jako o pátečním výročí bitvy na Bílé hoře. Ale když ona žádná pořádná mlha dneska nebyla ... Posuďte sami.

Ale podařilo se mi vyfotit zvířátko. Vidíte ho? Poznáte ho?

A tenhle článek o ničem a mnohém dalším jsem vůbec psát nechtěl. Ale on se napsal tak nějak sám. Já jen půjčil prstíčky pro psaní na klávesnici ...