Kšaft umírající matky Češtiny
Ten název článku by měl v českém čtenáři cosi evokovat ... Ano, vypůjčil jsem si jej z jednoho Komenského díla. Kšaft umírající matky Jednoty bratrské. Kšaft je v češtině 17. století závěť. Komenský vidí, že on bude posledním biskupem této církve. A loučí se s pozůstalými.
A já vidím v přímém přenosu umírat češtinu. Jen jsem si to tak napřímo neuvědomoval. První umírání trvalo asi 200 let. Nějak 1620 - 1820. Zaokrouhleně, aby to bylo kulaté číslo.
Druhé, současné, umíraní začalo ... Kdy vlastně? Rozhodně bude rychlejší. Daleko rychlejší. Změnila se doba, změnily se podmínky.
Kdy mě to napadlo? Včera večer jsem si povídal se synem. Taková reminiscence na doby minulé, kdy jsem ho večer co večer "uspinkával" vypravováním. Dnes už si jen před spaním povídáme, co bylo, co nás napadá a tak.
A stalo se opakovaně. "Jak se to řekne česky?" Moje , odcházející, generace se dívala na dabované filmy. Střední generace si pouštěla filmy v originále s titulky. A současná generace už titulky nepotřebuje. Ví, o čem se mluví, ale nezná české pojmenování skutečnosti.
Totéž vaření. "Jak se řekne tohle spice česky?" "Propéct medium!" To jsou ty zahraniční kuchařské show ... Teda estrády, ne ... Předváděčky! Nebo ... Podívané? To je takové nepřiléhavé. Show je show!
Dostáváte někdy maily a SMS od mladší generace? Myslíte, že takhle je to česky správně? Norma se rozvolňuje. Nenormované je na cestě k zániku. Chápu. Vždyť tomu taky podléhám. Kdo by hledal, jak se dělají uvozovky dole? Já vím, že je používám nesprávně. Pohodlnost. Stejně si toho všimne jen jeden jedinec. Pokud tohle bude vůbec číst.
No. Co s tím? Vadí? Nevadí? Asi bych měl kopat za češtinu. Ale proč? Vývoj se zastavit nedá. A zvrátit ho? To je jako snažit se zastavit globální oteplování ...
Kde jsou dnes Sumerové, Asyřané, Féničané a Etruskové ... ? Ty národy nezanikly. Jen se tranformovaly. Vplynuly do jiných národů. Ani jejich jazyky se nevypařily. Aspoň stopy zůstaly ... Víte, že tlumočník, staročesky tlumač, se asyrsky řekl "tulmach"? Prý to není podobnost čistě náhodná ...
Kdysi jsem popíjel v radikovaném hostinci U Roubalů v Dolním Poříčí. To jsem sjížděl Otavu. To bylo ... Před třiceti lety? Dřív? Možná ...
Zaujal mě tam na zdech hostince motiv loučení. Na obrazech. Jan Hus na kostnické hranici se loučí se životem, Jan Ámos Komenský se Růžovém paloučku se loučí s vlastí ... Lešetínský kovář obklopený německým mořem trochu vybočoval. A právě tenhle obraz mi tam chyběl. Havlíček před násilným odvezením do Brixenu se loučí se svou rodinou.
Našel jsem jej, ten obraz, až asi před 14 dny ve Vránově, nyní osadě patřící do Staňkova, ve starém okrese Domažlice. V penzionu Koza. Tak teď je to úplné ... Uvidět Neapol a umřít ... Tak už taky můžu ... Nemůžu! Mám čtrnáctiletého syna!
Národní obrození! Vlastenectví! Národovectví! Nacionalismus! Druhá polovina 19.století. První polovina 20.století. Teď se to zas snaží ledaskde oživovat ...
Přitom samy zobrazené autority tak úplně nacionalisty nebyly ... "Lepší Němec dobrý než bratr zlý!" (Hus) "Kdykoliv řekneš Slovan, nechť se Ti ozve ´člověk´!" (Havlíček)
Jak dlouho se tady ještě bude mluvit česky? Já se vnoučat nedožiju. Ta ještě česky mluvit budou. Snad. Pokud tedy budou žít tady. Dost mých známých si kupuje nemovistosti v Kostarice. Je to daleko od Ruska. Ale zase blízko USA ... Vývoj je nevyzpytatelný.
Příslušnost k národu není na člověku to důležité. Ani k rase. Ani k pohlaví. Co je vlastně na člověku důležité?
Francouzi se snaží svůj jazyk bránit. Maďaři a Slováci taky. Dál nevidím. Je to správně? Co já vlastně vím?
Já jsem kdysi koketoval s hebrejštinou (resp. ivritem). Ne že bych ji k něčemu potřeboval, ale připadalo mi to cool. Ten jazyk má s češtinou jedno společné: z hlediska mezinárodní komunikace je úplně k hov…, tedy chci říci k ničemu. Dokonce mám za to, že má méně rodilých mluvčích (resp. aktivních uživatelů), než čeština. Přesto si nemyslím, že by měla existovat obava o životaschopnost tohoto jazyka.
A co třeba taková dánština, litevština nebo třeba estonština? Ta má dokonce míň rodilých mluvčích, než je obyvatel Prahy 😊 Zanikne? Nemyslím si. Ale když tak o tom přemýšlím, může se stát, že za pár století se bude v Evropě mluvit jedním jazykem.
To, že angličtina je novodobá lingua franca, je jenom dobře (právě mám synka v Maroku a určitě se před cestou nemusel učit „marocky“ ).
Pracuju v německé firmě, ale i když na telekonferencích v evropském prostoru je jako jednotný jazyk dohodnutá němčina, všichni vesele jedou angličtinu (k jisté nelibosti německých kolegů).
A mimochodem, zrovna v tomto komentáři mám správné nejen uvozovky, ale i výpustku. Našel jsem software, který to dělá za mě 😊
Nevím, jak u Židů, Dánů, Litevců a Estonců. Ale u nás nevidím vůli k tomu být dál národem. Možná v některých národopisných oblastech, na úrovni Lužických Srbů ...
Když Římani porazili Etrusky, zapadlo to do etruské představy existence jejich národa: vzestup - vrchol - pád. Etruské matky seznaly, že s Etrusky je ámen a přestaly své děti učit etrusky. Za jednu, dvě generace se z Etrusků stali Římané.
Podobně to fungovávalo v USA. Kdo tam přišel, druhá generace už sotva znala pár slov ze staré vlasti a ta třetí už vůbec nic. Teď je to asi trochu jiné ...
Ohledně toho „nevidím vůli k tomu být dál národem“ máš i jiné důvody, než pronikání anglicismů do češtiny?
View more
Není to zanikání, je to doplňování chybějícího, stejně jako kdykoli dříve. Stejně jako evokace, reminiscence, kšaft.
Svět se tak zmenšil, že v každém městě potkáš galimatyáš kultur a jazyků. Co je galimatyáš, mimochodem?
U nás doma mluvíme třemi jazyky. A mícháme je. Čeština je totiž strašně omezená, a to říkám jako někdo, kdo se naší mateřštinou živil.
Druhá věc jsou mluvčí daného jazyka. Co je v akčním letáku jako luxusní sleva, stane se automaticky luxusním produktem. Marketing definuje více než úspěšně lingvistické trendy, což v mých očích jazyk degraduje. Leč ta degradace je chlebem naším vezdejším.
A dovolím si trochu té latiny: A propos, co má čeština k nabídnutí?
https://cs.wiktionary.org/wiki/galimaty%C3%A1%C5%A1 Prostě maglajz, brajgl
Myslím si, že se nejedná o dopňování jazyka, ale o jeho nahrazování. Které je podmíněno vývojem lidstva.
Myslím, že do sta let zbude na planetě jen několik agresivních národů se svými jazyky. Amalganizace lidstva je na postupu.
Myslím si, že čeština už nemá světu co nabídnout. Nabízet mohou jen jednotliví Češi. A hodně z mladých, které považuju za schopnější, nevidí budoucnost v tom, aby zůstali Čechy a žili tady.
Špatně jsem se vyjádřil, vím, co je galimatyáš, jen jsem chtěl vypíchnout, že i tohle slovíčko není původně české. A to a propos je samozřejmě taky z francouzštiny, ne z latiny, sypu si popel na hlavu.
Přesun talentů z periferie do centra je normální. Funguje i v rámci Česka, schopným lidem se vesměs nechce zůstávat někde na okresních městech nebo v rodných vískách. Česko není centrum. Talenty ze zahraničí dokáže nalákat nanejvýš Praha, ale pracují tady v mezinárodním prostředí, a často v týmech, kde Češi tvoří menšinu.