Jak Čechy zase jednou skoro přišly o Moravu ...

Tak jsme zase u sv.Víta ... Kdopak by to mohl asi tak být, ta busta? Erby český a moravský, knížecí čapka ... Ale ta Vás spíš zmate. Je to moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, 1322 - 1375. Mladší bratr Karla IV.

Co dělá jeho busta v Chrámu sv.Víta? No ... Karel IV. se dočkal mužského potomka až v roce 1361. Do té doby byl nástupcem trůnu Jan Jindřich a jeho synové. A zcela mimořádně - Karel má svého bratra opravdu bratrsky rád. Což je mezi zvláště středověkými panovníky celkem výjimka. Vůči svému o šest let mladšímu bráškovi si vybudoval vysloveně ochranitelský vztah ...

Obecně je známo, že Jan Lucemburský podezíral svoji choť Elišku Přemyslovnu z toho, že ta ho chce sesadit z českého trůnu, kam by dosadila některého ze svých synů a vládla sama jako regentka. Možná ji podezíral právem, možná ne ...

Rozhodně jí syny sebral. Karel je poslán na výchovu do Paříže a Jan Jindřich do Tyrolska. Tam mu byla vybrána za nevěstu Markéta Pyskatá, 1318 - 1369. Takže výchova Jana Jindřicha byla svěřena Jindřichu Korutanskému. Mimochodem diplomatický "majstrštyk" Jana Lucemburského ...

Jindřich Korutanský byl zvolen a korunován (hned dvakrát, nestandartně, ale to je jiná pohádka) českým králem. Pak byl sesazen a nahrazen Janem Lucemburským. Nicméně Jindřich Korutanský do konce života užíval prázdného titulu český král ... A tak se formální český král Jindřich Korutanský a skutečný český král Jan Lucemburský dohodli, že se jejich děti vezmou ... A tak se také roku 1330 stalo.

Janu Jindřichovi bylo osm, jeho choti Markétě dvanáct. On byl dítě, ona ambiciózní vladařka. Neklapalo to od začátku.

V roce 1341 Markéta svého chotě vyhnala. Respektive ho nevpustila do
hradu, když se vracel z lovu. Ostuda ... Vrátil se domů do Čech.

Markéta Pyskatá ... Ve Feuchtwangerově románu Ošklivá vévodkyně vystupuje jako ... No, jako ošklivá vévodkyně. Proto to přízvisko. Jenomže ... Ono se to kulantně vyjádřit nedá. Kdo ví, jaké pysky byly v tom přízvisku myšleny. Prý to byla vášnivá žena ... Ono to souvisí.

Takže Janu Jindřichovi bylo 19 a Markétě 23, když jej zapudila. Z důvodu neplnění manželských povinností a celkové impotence ... No.

V Karlovi bouchly saze. Sebral vojsko a s podporou českých pánů se vydal dobývat hrad Tirol, aby Markétě vysvětlil, že je 14.století a manželé se nezapuzují ... Ale Karel neuspěl. Markéta ho odrazila. Dvě myšlenky.

Za prvé. Karel dával přednost diplomacii, sňatkové politice. Ale každý věděl, že má v repertoáru i to sebrání vojska. Kdybychom měli definovat, co uměl nejlépe a v čem nacházel uspokojení, tak bychom řekli, že byl ústavní právník. Ale byl také kompetentní vojevůdce. Řemeslo uměl odshora dolů. Byl schopen bitvě velet i ze sedla v první linii, uměl obléhat i hájit ...

Za druhé. Karel často neuspěl ... Ne, že by nad tím mávl rukou. Ale uměl uznat porážku a pokračovat ve vladaření.

Takže tu máme nezaměstnaného sesazeného tyrolského vévodu Jana Jindřicha. A Karel mu dal alespoň tu Moravu ... Roku 1349 se Jan Jindřich s Markétou Pyskatou formálně rozvedl. A hned se žení ...

Žení se celkem ještě čtyřikrát. Manželky mu umírají jak na běžícím pásu ... Fuj, to je ode mě ale hnusné ... Jeho bratr Karel mu dohazuje samé skvělé partie. Šest legitimních dětí. S ou impotencí to zas nebylo tak horké ...

Tedy nepůjdu do podrobností ... I když pikantnosti by se našly ... Vdova po synovi Markéty Pyskaté ... Hm. A Jan Jindřich také udržuje i skandální milostné vztahy a má z nich hromadu následků ...

Jeden z jeho levobočků, Jan z Moravy, 1345 - 1394, to dotáhl až na patriarchu Aquilejského ...

Karel držel vždycky s Janem Jindřichem a Jan Jindřich s Karlem. Ale po smrti Jana Jindřicha se to všechno pokazilo ...

Po Janu Jindřichovi zbyli tři synové - Jošt, Jan Soběslav a Prokop. A ti se servali o Moravu jako psi. A nebyli loajální ani ke svým pražským bratrancům, Václavovi, Zikmundovi a Janu Zhořeleckému.

Napadlo Vás, proč se v rámci pozdějších husitských válek skoro vůbec nemluví o Moravě? Markraběcí války cca 1380 - 1405. Na Moravě už za husitství skoro nikdo nezbyl, kdo by bojoval ...

Markraběcí války, to je něco jako Skotské klanové války nebo v Anglii Války růží. Každý proti každému, mění se strany, vyřizují se staré účty, Morava hoří. Husitské války, to je 15 let. Markraběcí o 10 víc.

Nakonec vítězí Jošt. Vítězí tím, že se dožil konce. Jeho bratři zemřeli. Ne úplně přirozeně. Prokop na následky věznění ...

Jošt se nakonec stane i římským králem v roce 1410. Je to mocný hráč evropské politiky. A z Brna udělal centrum Moravy, vlastně i Svaté říše římské. Na neclý rok. Do té doby to bylo pouze jedno z významných moravských měst ...

V roce 1411 Jošt umírá. Bez mužských potomků. I jeho bratři zemřeli bez mužských potomků. A tak se Morava vrací do pevného svazku s Čechami ...

Přílepek. O politice Karla IV. Vzpomínáte si na Přemyslovce Václava III.? Toho mladíčka, kterým po olomoucké vraždě 1305 vymřeli Přemyslovci po meči ... Byl zavražděn na tažení do Polska, kam se vydal hájit získanou polskou korunu. Kam se ten titul poděl?

Používali jej čeští králové Jan Lucemburský i Karel. Do roku 1348. Tehdy se Karel titulu vzdal. Za potvrzení českého panství nad Slezskem a 20 tisíc kop pražských grošů. A pak s Kazimírem III. zakládají 1364 Krakovskou univerzitu. Nejlepší kámoši ...

Jó ... Píšu česky. Sám sobě pro radost a pro tři čtenáře. Je to pro Vás zajímavé? Věděli jste to, o čem píšu? Mám zítra zase napsat třeba o tom, kdy jsme zase skoro přišli o Moravu?